Dostali mne! Utírám si slzičky a píšu paján prostomyslného diváka na Hledá se Dory. Film měl americkou premiéru 17. června 2016, v českém znění jej už o den dříve (!) 16. června, uvedla společnost Falcon.
Recenzi tedy píšu s křížkem po funuse, zato s gustem. Protože laťka je ve studiích Disney Pixar nasazena vysoko, výš už patrně není kam. Početný štáb superzdatných profíků tu dělá své nejlepší, aby uspokojili každé, ale každé oko, ucho i srdce. Rodinný film má přece ocenit tříleté dítě i třináctiletý puberťák, třicetiletá maminka, šedesátiletý dědeček i osmdesátiletá prababička. Zadání je viditelně nemožné - a tady se bezmála podařilo. Každý si z příběhu vezme něco! Je legrační v tomhle ohledu číst recenze. V sedmdesáté minutě se handicapovaná rybka setká se svými rodiči - a pro starší ročníky je to konec i vrchol filmu, šťastná smrt. Ale to je slovo zakázané, pro ostatní je tu přece veselý akční děj a běží ještě půlhodiny a všechno dobře dopadne a budoucnost je dokořán a tak to taky má být.
České znění je plnohodnotný člen souběžně vznikající mnohojazyčné rodiny jednotlivých verzí amerického originálu (či spíše závazného vzoru interpretace), jejichž technickou úroveň i emotivní působivost si studio Disney pečlivě střeží. Podívejme se na titulky, tady je ta významná řádka: Umělecký dohled Maciej Eyman. Nu, sláva mu! Už léta stává za zády režisérovi a poskytuje všem, kdo se na české verzi podílejí, vědomí, že na jejich práci záleží, že každý odstín má smysl - a že to nebude pouhá vymyšlenost a l´art pour l´artismus, že se to patrně vyplatí a divák to zaplatí, vždyť Pixaři nejsou dobročinná společnost. A jsou to týmoví hráči, obsazení navrhuje sice režisér, ale schvaluje se v Americe.... Je to styl práce, na který je nutno přivyknout, jenže rozhodující je výsledek, a ten je v tomto případě znamenitý.
Takže dialogy jsou pěkné a mluvné - český překlad Vojtěch Kostiha, dialogy a režie Jiří Sádek - a taky elegantně synchronní. Střih zvuku - poprvé uvedeno v titulcích jako samostatná (a významná) činnost - Guillermo Teillier. Natáčení zvuku je step na laně a praktická ukázka globální propojenosti světa. České dialogy musí mít barvu i plastiku předlohy, (vzorně rozrůzněné) sbory musí čistě splynout s mezinárodními pásy, výsledný mix se dělá v Londýně...
V české verzi moc dobře - a jemně ironicky - vyšla příkladná nostrifikace, kdy Sigourney Weaverovou, která v americkém originálu hovoří k návštěvníkům v mořském zábavním parku, v českém znění nahradil Marek Eben. Kdo má uši k slyšení, slyš. Rozkošně posmutnělý známý hlas dodal celému příběhu jednu "ekologickou" dimenzi navíc.
Emotivní působivost příběhu - i v tom nej3Déčkovějším filmu s nejdojemněji mrkajícíma očičkama - nakonec určí hlas herce. Barbora Munzarová podává v titulní roli parádní výkon. Sofistikovaný, bystrý, s tajemstvím a proměnami, až divák slastně žasne, páni, od dítěte přes teenagerku k jemně popletené stařence a zpátky v tom multidimenzionálním rodinném bezčasí. Až dodatečně zjišťuji na dabingforu, že Dory hrály tři herečky, že je tu vedle Báry Munzarové ještě Dory - dítě (Linda Křišťálová) a - náctiletá Dory (Adéla Nováková). V tom případě "můj pozdrav a úctu moji" zvukaři i režisérovi, tohle jim vyšlo. Ivan Trojan dodal své oranžové rybce to nepojmenovatelné cosi, co buď je, nebo není. Takže bylo.
Producent české verze: Disney Character Voices International, Inc.
Vyrobilo: Studio Virtual® v roce 2016
Mnozí možná řeknou: Za těchhle prestižních podmínek! To bych byl taky úžasný...
Jenomže svět není spravedlivý, to ví každý, a když dva dělají totéž, není to totéž. Ohlížíme-li se za uplynulým rokem, je podivuhodné spíše, kolik dalších dobrých a zajímavých dabingů vzniklo.
Budeme se k jednotlivým titulům vracet a chválit, chválit, protože mučedníci, kterým v téhle profesi o něco běží, si nepřetržitou chválu a povzbuzení a zpětnou vazbu prostě zaslouží. A zúročí ji. Doby se mění, zájem stoupá, odfláknutá práce prostá čehokoliv, krom profesionálních chyb ... už dávno není něčím normálním a přehlédnutelným.
