Naléhavé zvažování nevažitelného

Naše touha po předvídatelném pohádkovém světě splněných přání je stále silnější. Poskytnout divákovi (konzumentovi) kvalitní jednoduchost emoce však jednoduché není.

Obličejová mimika vystajlovaných potvůrek je znaková, o to větší roli tu hraje ozvučení. Hlas a herecký výkon. V amerických špičkových animacích se setkáváme s hereckými hvězdami zvučných jmen, uváděných v titulcích i na plakátech tučným písmen.

Copak to u nás v Evropě nevíme? Podívejme se na to blíž.

19. září v 6.30 jsem na JOJ Cinema shlédla českou verzi nového německého animovaného filmu  Tarzan, král džungle. Její tvůrci si možná plně neuvědomili, před jak obtížným úkolem stojí - vždyť dialogů je nemnoho a na prvý pohled nejsou ničím složité, k dispozici jsou kompletní zvukové mezinárodní pásy, tak o co jde? 

Vypravěčem je příjemný civilní Zdeněk Junák. Český text (překlad Michaela Šimonková - Filipová, úprava Martin Dudák) je velmi synchronní, po literární stránce se nevyhne standardním prohřeškům, doslovnými převody:

  "Musíme pokračovat ve výpravě!"

  "Gorily byly čím dál tím víc rozrušené.."

  "Ony jsou skutečné.."

Postavy v jedné větě střídají spisovné i nespisovné koncovky, praví-li malé dítě : "Podívej se na tu sopečnou činnost!" a otec odvětí: "Netřeba si s ní zahrávat!" - připadám si jak v Saturninovi.

Trochu literární vynalézavosti, probůh!

Zvukař Michal Zatloukal měl k dispozici kompletní pasy, ke kterým přimíchával dialogy. Někdy se to úplně nepovedlo: Tarzana a Jane má vyrušit z idyly hlas směšného bídáka: "Tady jsou komáři!" Zaznělo to tak zblízka a ostře, jakoby to pronesl Tarzan v detailu a já se rozesmála.

Ucho zvítězilo nad okem, herecké výkony nepřesvědčily.

 "Přemýšlel jsi někdy -" (prázdná pauza o ničem ) -" o návratu domů?"

 "Tak" - (prázdná pauza o ničem ) "v tom případě - se budu muset vrátit."

 Čím to, že to zní tak protivně placatě?

Mám tu teď před sebou čtyři zvukové verze: anglickou, slovenskou a dvě české, jednu z Prahy a jednu z Brna, obě vznikly v tomto roce, jednu pro skupinu Barrandov vyrobila Médea Promotion Dabing, člen skupiny Médea Group, režie Michal Michálek, druhou - tu na JOJ Cinema - Pro MAC TV, spol. s r. o. vyrobila Brněnská soukromá televize v roce 2016, režie Daniel Dítě. Ta druhá česká verze je náramně podobná. Vypravěč (Pavel Šrom) se mi zamlouvá méně, je, alespoň pro mne, zatížen těžkopádným patosem. Ošidné místo s komáry zvukařsky zvládnuto lépe, ač nikoli zázračně (zvukař Milan Blažek). Po literární stránce jsou dialogy zvládnuty svižněji.

Zajímavě vychází srovnání z obtížného oboru nadávek:

V  brněnském podání:  - Cvoku! - Hlupačko!

V TV Barrandov:          - Psychouši! - Blbko!

- a obě verze jsou přitom přesvědčivě synchronní! Neb dabing je kouzlo klamu...

Vzdor vší snaze je však celkový dojem po herecké stránce natolik podobný, až na chvíli podléhám klamu, že jde o stejnou verzi....

Přepínám na slovenské znění. Zajímá mě mnohem víc! Má v sobě mnohem víc souhry, vnitřní energie, je zkrátka víc sexy. I když synchron zdaleka není tak precizní, víc jí věřím. Přistihnu se, že sleduji příběh s podstatně větším zájmem. Kdopak je stvořil? Patrně Saturn Entertainement, nejde-li o záměnu s dabingem pro kina z roku 1999... Nicméně, díky!

A teď je tu anglická verze, a to už tápu úplně. Je to originál? Vzniklý v bavorském studiu? S německými herci, uváděnými v titulcích? Jak vidno, slovo "originál" tu nějak ztrácí význam...

Poslouchám, dívám se. No, je to holt lepší. Mezinárodní pásy jsou ve všech čtyřech verzích stejné, jsou hudebně velmi výpravné, po stránce doplňujících zvuků (hlasy zvířat) by třeba mohly být nápaditější, ale nebuďme maximalisty. Výsledná míchačka je však technicky elegantnější, dialog lépe splývá ... Režisér anglické verze však především věděl, jaký úkol má před sebou: najít spontánní opravdu dětský, čistý a zvonivý hlásek pro roli malého chlapce, najít podobně jasně čitelnou naivku, najít mladého, trochu směšného a přitom jednoznačně podprahově přitažlivého Tarzana... je strašlivě těžké.  A bez nich to nefunguje.

Přitom jsou to všechno rozsahem vlastně roličky, pár vět, herci nic nepomáhá, výraz očí vystajlovaných-lepších-než-lidských hrdinů je žalně prázdný, cit, obsah, komiku, dojemnost, zlo, dobro, barvu - všechno musí dodat člověk, a to na nepatrné ploše. Výkon představitelů anglické verze není strhující, ale je aspoň lehký, přirozený, neuráží. Stvoří a rozehraje situaci, "dospěláci" mají své hlasové charakteristiky, můžeme s nimi citově jít, rozumíme jim, baví nás i tím, co zamlčují. Dialogy ani v této verzi zázračně duchaplné nejsou, ale jakoby ilustrovaly důležité dabingové pravidlo: Placatost dialogů (nejsou-li extrémně kopytné, ovšem!) lze dobrým hereckým výkonem s vysokým nasazením a souhrou překlenout, placatost, nedbalost hereckých výkonů nikoli. Herec - nadaný a s plným nasazením, kterému dá režisér prostor, aby ze sebe vydal, co umí - je nenahraditelný a nepřeskočitelný. Naši slovenští kolegové to vědí, to je dobře. Brno je přece od Bratislavy jen kousek....třeba se to tam donese....